30 let svobody...

Nedávno jsme si připomínali v naší zemi 30. výročí svatořečení sv. Anežky české a sametové revoluce. 40 let komunismu byla těžká doba, kdy mnoho lidí bylo nevinně odsouzeno, zabito, církev byla pronásledována, člověk nemohl svobodně nic říct, duchovní hodnoty byly potlačeny, nemohlo se cestovat do zahraničí apod. Mnozí z vás si jistě vzpomínáte na tuto dobu. Události listopadu roku 1989 byly pro náš národ stěžejní. Vyplnilo se to, co bylo řečeno: "Jakmile bude Anežka svatořečena, českému národu se povede dobře". Mně v té době bylo 14 let a chodil jsem do 7. třídy základní školy, takže si vzpomínám, jaká byla atmosféra ve společnosti před a po revoluci. Spolu s rodiči jsem se také ze zvědavosti zúčastňoval demonstraci na náměstí Svobody v Brně. Velmi se mi líbilo, jak lidé táhli za jeden provaz a bylo vidět, jak jsou si najednou velmi blízcí a usilují hledat a hájit pravdu. Nikdo už nemusel mít obavy říct svůj názor. Mnoho lidí se obrátilo na víru a ti, kteří měli dříve strach, opět začali chodit do kostela. V dubnu 1990 k nám přijel na návštěvu papež Jan Pavel II., který má velkou zásluhu na pádu komunismu v Evropě. Tuto příležitost jsem si samozřejmě nenechal ujít a vydal jsem se s ostatními farníky do Prahy na Letnou. Byl to nezapomenutelný zážitek. Vzpomínám si, jak jsme poprvé vycestovali s farností za hranice do Rakouska na poutní místo Mariazell a jak jsme s radostí mávali z autobusu na rakouské řidiče. Nechtělo se nám ani věřit, že se vše změnilo. Považuji to za jeden ze zázraků, že padla totalita. A co dnes? Zdá se mi, že jakoby lidé nepochopili jaký dar jim Bůh dal v podobě svobody. Mnozí si myslí, že svoboda znamená dělat si co chci bez ohledu na to, zda je to dobré či zlé. Svoboda je při tom zakotvena v Božím zákoně. Mnoho věcí se Bohu díky za 30 let posunulo dopředu, ale bohužel se k nám dostalo i to špatné. Asi největším nebezpečím pro dnešní dobu je materialismus, který pohlcuje lidi natolik, že zapomínají na duchovní hodnoty. Záleží na každém z nás, co si vybereme, protože Bůh nám dal rozum a svobodnou vůli. Myslím si, že je třeba prosit sv. Anežku a naše národní patrony za obnovu našeho národa a za to, abychom si vzali ponaučení z minulosti.

Václav Havel, krátce před svou smrtí, napsal na kousek papíru vzkaz:

"Milá Anežko, děkujeme Ti za ochrannou ruku, kterou jsi nad námi držela v listopadu 1989. Prosím, měj ruku i nadále připravenou. Třeba ji ještě budeme potřebovat..."

o. Tomáš