MINULOST FARNOSTI VRBICE

Ze starých záznamů je známo, že obec Vrbici ( de Vrbiz ) věnoval český král Václav I. ozbrojenému řeholnímu řádu Templářů. Byl to dar za válečnou pomoc proti královu bratru

Přemyslovi. Templáři měli svoje sídlo-komendu v sousedních Čejkovicích.Poddaní z Vrbice měli tímto v Čejkovicích svoji vrchnost,ale také farní správu. Důkazem tohoto tvrzení je zaznamenaný spor o desátek v roce 1269.V minulých dobách měli poddaní mimo jiné také povinnost odvodu desátého dílu z úrody pro faru. Z odvedených desátků duchovní správce žil. O desátek z Vrbice se tehdy hlásil kostel kobylský, který byl pod patronátem žďárského kláštera. Spor se dostal až k olomouckému biskupovi a ten dopisem ze dne 25. září 1269 sdělil svoje rozhodnutí komturovi (představenému) Templářů v Čejkovicích.Bylo rozhodnuto,že desátek ze šesti lánů (usedlostí) bude Vrbice odvádět do Kobylí Na Vrbici bylo tehdy 20 selských usedlostí. Ovšem farní právo náleželo Čejkovicím. V roce 1312 byli Templáři jako řád zrušeni a čejkovické panství prodáno. Vrbice se od Čejkovic oddělila, protože dostala jiného majitele.Farní správu měla i v příštích staletích na starosti fara čejkovická. Jako důkaz může posloužit záznam o sporu z roku 1515. Tehdy si kobylský farář stěžoval na současného majitele Haralda z Kunštátu zase k vůli desátkům ze šesti selských usedlostí.Majitel Vrbice prý tyto desátky kobylskému faráři svévolně odebral a přidělil faře čejkovické. Spor o desátek z Vrbice se znovu objevuje v roce 1538. Důkazy o všech sporech bývaly dobře zaznamenány u tak zvaných " Půhonných soudů"a můžeme je považovat za důvěryhodné.

Později v roce 1624 dostali od císaře Ferdinanda II. čejkovické panství Jezuité -řeholní řád.Z období, kdy vrchností Vrbice byli Jezuité, je zápis z roku 1629, kde se říká, že jeden z páterů jménem Mikuláš Krasovský vedl matriku křtů a oddaných. Pohřby prý nezaznamenával.Záznamy jsou vedeny z obcí Vrbice, Prušánky, Čejkovice a z dalších asi devíti obcí. Před rokem 1624 bylo na Vrbici 46 lánů ( usedlostí).Bylo to 7 láníků, 25 pololáníků, 2 čtvrtláníci, a 12 podsedníků. Údobí, kdy naše obec patřila pod farní správu Čejkovic skončilo v roce 1787 a trvalo celkem asi 500 roků.V záznamech o Kobylí je uvedeno,že v roce 1787 postavila vrchnost novou patrovou faru u panského dvora. Už před zmíněným rokem byli do Kobylíˇkromě Vrbice přifařeny Brumovice, Čejč a krátce také Bořetice. Od té doby spadala naše obec pod faru v Kobylí až do roku 1936, to je zhruba 150 roků. Taková je stručná historie duchovní správy obce Vrbice za údobí zhruba 650 roků.

První pokusy vrbeckých, mít vlastní kostel se projevily už v roce 1888, jak je zaznamenáno v dost obsáhlém článku novin Moravská Slovač. Zmíněný článek pojednává o naší obci a osobě starosty Václava Hubáčka. Článek píše velmi pochvalně o starostovi obce a zmiňuje se, že Hubáček pomýšlí na stavbu kostela a fary. Pro tento účel měl už našetřeno v obecní pokladně 6000 zlatých. Avšak bohužel nebyl v dalším období zvolen starostou. Snaha občanů Vrbice postavit si konečně vlastní kostel se plně rozvinula v roce 1909.O tom, že cesta byla velmi složitá a těžká se dočteme v následujících řádcích.Onoho roku 8 září (na svátek Panny Marie) byla svolána ustavující schůze spolku pro přípravu stavby kostela- Jednoty svatého Jiljí. Na schůzi se dostavilo asi 140 občanů Vrbice.Ustavující schůzi řídil páter Jindřich Kuba, kaplan z Kobylí.Účastníci shromáždění si zvolili 14 členný výbor.Do vedení výboru byli zvoleni: Jan Bařina č 183 - předseda, Fr. Šimeček č. 196 - pokladník a Václ. Herůfek č. 70 - jednatel

Členský příspěvek byl stanoven na 1 korunu. ročně. Pokud budou na příštích řádcích uváděny sumy peněz,je třeba vždy vzít v úvahu kurz koruny v té době.

V roce 1910 byla svolána první valná hromada Kostelní jednoty. Hlavní řeč měl páter

Jindřich Kuba a jednatel Václ. Herůfek.Stěžejním bodem jednání byla domluva, kolik je kdo ochoten věnovat na stavbu kostela.Bylo upsáno na darech 4015 korun a 25000 cihel, které jednotlivci závazně zakoupí a dopraví až na staveniště. V průběhu následujícího přípravného roku rozvířily hladinu klidu v obci velké třenice mezi spolky Omladina a Národní jednota. Oba spolky sdružovaly mladé lidi. Příčinou třenic byly nastávající obecní volby a taktéž příprava stavby kostela.Omladina byla orientovaná prokatolicky, Národní jednota protikatolicky,ale katolíci prý byli všichni, jak podotýká kronikář Jan Bařina č. p. 183.Situace vypadala tak, že Kostelní jednota dělala přípravu na stavbu a sháněla peníze, protistrana vypouštěla fámy pro zastrašení ostatních občanů. Prý budou kobylští žádat odstupné 400 tisíc korun za propuštění z jejich farnosti, anebo další fáma, že se obec stavbou kostela zadluží i když stavba nebyla financovaná z obecní pokladny.Došlo to až tak daleko, že se sešli Kostelní jednoty z Kobylí a Vrbice, aby vydali písemné prohlášení, které fámu o odstupném odmítlo jako nepravdivou.Jeden "rekurz"( stížnost) stíhal druhý, vše s cílem alespoň stavbu kostela oddálit.Přesto 25 dubna 1912 byly předloženy na c. k. místodržitelství stavební plány ke schválení.Většina občanů projevovala velké nadšení, ale v tomto roce bylo zase třeba řešit protest a to až na Zemském úřadě v Brně. Protest proti stavbě kostela podala skupina 8 větších rolníků vedených nadučitelem zdejší školy( patrně B. Svoboda).Při vyřizování protestu v Brně domlouval referent Zem. Úřadu delegaci Kostel. Jednoty, že nemohou žádat od jinověrců, aby přispívali na stavbu. Když referentovi vysvětlili, že všichni podepsaní pod stížností jsou katolíci, prý prohlásil: "no ja , to jsem nevěděl, ale to je potom u vás smutné". Přípravy i přes překážky dál pokračovaly. Plány byly schváleny a povolení ke stavbě vydáno.Celkový rozpočet na stavbu kostela,bez vnitřního vybavení, činil 65 000 korun.Stavba byla zadána staviteli Janu Horákovi ze Židlochovic.

Přípravy ke stavbě dozrály natolik, že 26 října roku 1913 byl položen základní kámen ke stavbě kostela sv. Jiljí ve Vrbici.Na slavnosti bylo přítomno přes 5 000 lidí z celého okolí.Ihned po slavnosti se začalo se stavebními pracemi.Ještě do zimy byly zhotoveny základy a část zdí, časně na jaře roku 1914 se pokračovalo tak,že v červnu byl kostel i s věží zakryt střechou.28 června 1914 byl posvěcen kříž na věži kostela.V červenci už omítali zedníci věž a zdi kolem střechy. Poslední dny v červenci odklízeli tesaři lešení z věže a části kostela. Právě koncem července byl spáchán atentát na následníka rakouského trůnu a Rakousko vyhlásilo Srbsku válku.Všude zavládlo napětí a strach co bude dál.V noci z 31

července na 1 srpna roku 1914 byla v celém Rakouskouhersku vyhlášena mobilizace armády. Zedníci a tesaři, kteří pracovali na stavbě kostela byli vesměs mladí lidé, proto patřili do první výzvy. Ráno 1 srpna nastoupili do práce, ale hned odešli domů, aby se rozloučili s rodinami.Už po poledni toho dne odešlo z Vrbice na frontu 70 mužů. 18 vojáků z naší obce bylo na vojně v prezenční službě. Dva muži Herzán Felise č. 98 a Martin Hasík č. 152 narukovali už 27 července. Pro nedostatek pracovních sil byla stavba kostela zastavena. Veškerý materiál uschovali do vnitřku hrubé stavby, všechna okna a dveře zatloukli deskami.Potom musel narukovat i sám stavitel Horák. Pro všechny nastaly těžké válečné roky.

Z událostí, které se staly v naší obci v lednu roku 1914 je potřebné vzpomenout jmenování čestných občanů obce Vrbice. Za zásluhy na přípravách stavby kostela byli jmenováni čestnými občany tito lidé:

  • c. k. okresní hejtman Petr Kerndlmajer z Hustopečí
  • dr. Antonín Cyril Stojan,probošt z Kroměříže.
  • páter Josef Susmajer, farář z Kobylí.
  • páter Tomáš Pekař, konzistorní rada z Vel. Pavlovic, dříve kobylský farář.
  • rolník Václav Hubáček,Vrbice č. 1, dlouholetý starosta Vrbice.

Všichni měli zásluhy,že se radou a všemožnými skutky starali o přípravu stavby kostela. Takto popsal jejich zásluhy kronikář Jan Bařina. V měsíci březnu roku 1914 jmenoval obecní výbor čestným občanen knížete Jana II. z Lichtensteinů. Podle zápisu v kronice daroval kníže už v roce 1908 8OO korun na stavbu školy, na kostel věnoval 1000 korun. Tehdy zase nastoupila místní opozice a protestovala proti jmenování, ale zase neuspěli.

V říjnu roku 1918 I. světová válka skončila a lidé se radovali z míru.. Už v roce 1919 byla svolána první poválečná valná hromada Kostelní jednoty, kde se mělo rozhodnout jak dál se stavbou.Je nutné připomenout,že nový československý stát na tom byl po hospodářské stránce velice špatně.V zemi vyčerpané válkou byl život těžký. Přesto bylo jednomyslně odhlasováno ve stavění kostela pokračovat.Občané sdružení v Kostel. jednotě přislíbili přispět podle možností. Zatím bylo zaplaceno ještě v roce 1914 staviteli 50 000 korun za provedení hrubé stavby. Nový poválečný rozpočet pro dokončení stavby byl stanoven na 93 370 kč.Připomínám, že po válce byl jiný kurz koruny. V listopadu roku 1919 zemřel ve věku 78 let bezdětný Václav Hubáček.Svůj dům č. p. 1 a 40 měřic polí odkázal ke kostelu a pro faru. Velká většina občanů byla za tento dar vděčná, ale nejbližší příbuzní, kteří neměli k zemřelému zrovna přátelský vztah se snažili jeho odkaz překazit. V roce 1920 byl kostel konečně dostavěn, ale chybělo ještě vnitřní vybavení.Konečné stavební náklady se vyšplhaly až na 117 825 kč . Je až zajímavé, jak se v této těžké poválečné době podařilo sehnat tolik peněz.Byly to dary od dobrodinců z celé země.Členové výboru Jednoty rozesílali prosebné dopisy různým mecenášům. Bylo třeba ještě vybavit vnitřek kostela.Na pořízení vybavení kostela se podíleli dárci takto:

  • monstrance - 2 000 kč. V. Hubáček věnoval už za Rakouskouherska zlaté mince, které měly zmíněnou hodnotu.
  • nové varhany - 10 000 kč. věnoval Jan Sůkal č. 18.
  • 10 000 kč. doplatila Kostel. jednota
  • křížová cesta - 4 500 kč. věnoval Ignác Janošek č. 145.
  • kazatelna - 7 500 kč. věnovali manž. Fabián a Kateřina Herzánovi č. 22.
  • socha sv. Jiljí - 2 500 kč. věnoval Jan Hasík č.13.
  • socha Bož. srdce Ježíšova - 2 000 kč. věnovali manž. Martin a Kateřina Smolkovi.
  • socha Panny Marie - 2 000kč.věnovali manž. Václav a Augusta Fridrichvi.
  • křtitelnice - 350 kč.d .p. děkan Pekař z V. Pavlovic.
  • 550 kč.věnovala M. Cichrová č. 123.
  • kostelní lavice - většina ceny byla pokryta občany, kteří si vlastně svoje místo zaplatili.
  • nový zvon ("železňák") - náklady byly kryty ze sbírky mezi občany.

Původně před I. svět. válkou byly připraveny dva zvony. Ten z roku 1872 zrekvírovala Rakouská armáda a zůstal jen zvon odlitý v roce 1698. Nejstarší zvon věrně slouží Vrbici už přes 300 roků a v současné době je to "umíráček". Na starém zvonu jsou odlity následující nápisy v latině. COMUNITAS PAGI VRBICENSIS DIE DECEMBRIS ANNO MDCXCVIII. Česky: Společenství obce Vrbice v prosinci roku 1698.

Další - IOHAN BABTISTA MELLACK GOSS MICH IN PRINN. Volně přeloženo- Johan Baptista Mellack odlito v Brně.

Dále - HANC CAMPANAM IN HONOREM S AEGIDY FUNDI CORAUQIT. Volně přeloženo - Tento zvon na počest sv. Jiljí -ze srdce

Nejstarší zvon měl také namále, protože byl zrekvírovaný zase německou armádou za II. svět. války.Nakonec byl po válce nalezen ve skladišti zabavených zvonů v Praze - Libni. Bylo štěstí, že zvon nestačili Němci roztavit. Zvon - železňák byl sejmutý z věže kostela v roce 1997, což jistě všichni pamatujeme.Naše farnost tento zvon darovala někam na severní Moravu. Na věž kostela byly v roce 1997 umístěny další tři nové zvony, pořízené ze sbírky celé obce.

Vraťme se zpět do minulých let. Náš kostel zasvěcený sv. Jiljí, patronu obce Vrbice, byl slavnostně vysvěcen 10. října roku 1920 otcem biskupem Kleinem z Brna. Vrbecký kostel zatím neměl kněze, proto na bohoslužby docházeli kněží z Kobylí.

V roce 1924 vzrušil celou obec další spor. Frant. Šimeček č. 196 zažádal soudní cestou o vyvlastnění 400 čtvereč. metrů pozemku(nyní zde stojí. domky rod. Popovských a Springlovi), který náležel k domu č. 1, darovanému ke kostelu a faře.Jmenovaného zastupoval u soudu Judr. Josef Janošek, advokát v Hlučíně, vrbecký rodák a synovec Fr. Šimečka. Tento chtěl pozemek získat bezplatně na základě nějakého zákona o stavebním ruchu. V pozadí celé akce byla prý Republikánská strana a její cukrovarnické zájmy.Oni totiž chtěli pozemek použít na skladiště cukrovky a váhu při řepné kampani. Darovaný pozemek u soudních stání hájili zástupci Kostelní jednoty. Tehdy v prvním stání rozhodl okresní soud v Hustopečích ve prospěch Fr. Šimečka. Jednota se odvolala k Zemskému soudu v Brně a zde soudní spor vyhrála. Fr.Šimeček , zastupovaný svým synovcem se odvolal k nejvyššímu soudu.Zástupci Kostelní jednoty Jan Bařina č. 183 a Fr. Janošek č. 4 se museli vypravit k soudu až do Prahy. Soud v Praze rozhodl s konečnou platností, že snaha vyvlastnit pozemek je nezákonná.

V roce 1925 proběhla dobrovolná soudní dražba domu č. 1 se zahradou. Původně se zvažovalo, aby dům sloužil po úpravách jako fara, ale pro velkou vzdálenost od kostela bylo od záměru upuštěno.Dům a přilehlý pozemek koupil Václ. Zborovský za 55 000 kč, který původně bydlel na domku č. 181.Ještě v témže roce, na základě kupní smlouvy z 3O. července, odprodala obec Vrbice Kostel. jednotě 2 284 čtvereč. metrů pozemku u kostela na stavbu fary a pořízení zahrady.

Později 27. září 1935 bylo v Kobylí biřmování za účasti D. p. dr. Josefa Kupky, biskupa brněnského.Z Vrbice bylo tehdy u sv. biřmování 271 biřmovanců. Při této slavnosti se dostavila k otci biskupovi delegace Jednoty z Vrbice se žádostí o přidělení kněze na Vrbici.Otec biskup tehdy závazně přislíbil žádosti vyhovět. Slib dodržel a dost brzy, 4. října roku 1936 sloužil ve vrbeckém kostele pan farář Martínek z Kobylí poslední mši svatou.Obyvatelé a také školní mládež se s knězem rozloučili a za vše poděkovali. Odpoledne toho dne očekávala celá obec při slavobráně u Hanáčkovi kovárny prvního vrbeckého faráře. Do Bořetic na nádraží odjelo k prvnímu přivítání kněze slavnostní banderium, což byli chlapci v krojích a na vyzdobených koních.Vrbeckého faráře přivítal v čele banderia za mládež Jakub Machovský. Potom slavnostní doprovod přivezl pátera Fr. Drábka až ke slavobráně u zmíněné kovárny.Zde kněz vystoupil z povozu a přivítal se s páterem Martínkem. Ze celou obec přivítal prvního vrbeckého kněze starosta Felix Herzán, pak přišli na řadu přivítací řeči spolků. Nakonec celý průvod vykročil i s hudbou přes náves ke kostelu. Do kostela vstupoval pan farář Drábek špalírem krojované mládeže. Potom pan farář poděkoval za milé přivítání a následně řekl, že stojí nad stranami a chce být dobrým pastýřem všem. Páter Drábek byl na minulém působišti vojenským kaplanem.

Ještě v roce 1936 byl do kostela přiveden elektr.ický proud a zakoupeny koberce z kokosového vlákna. V roce 1937 byla svépomocí provedena úprava kolem kostela. Plány zhotovil a radou pomohl zahradník Míša z Vel. Pavlovic. Kostelní věž dostala ještě v tomto roce věžní hodiny, které zakoupila obec Vrbice. Aby byl pohled na naši farnost úplný, nesmíme zapomenout na hřbitov. Víme, že ten na současném místě byl založen v roce 1790. Na výstavbu zdí hřbitova byl použitý kámen, který měl posloužit na stavbu kaple..Materiálem kamene je pískovec z lomů, které byly kdysi v naší obci. 

Pro úplnost náhledu do historie farnosti obce Vrbice, ještě přehled kněží, kteří působili v kostele sv. Jiljí:

  • říjen 1936 - srpen 1940 P. František Drábek
  • prosinec 1940 - srpen 1953 P. Antonín Šula.(v době delší nepřítomnosti zastupovali-
  • P. Skalník a P. Nejedlí z Čejkovic.)
  • září 1953 - říjen 1958 P. František Vodák.
  • listopad 1958 - duben 1962 P. Rudolf Dvořák... .
  • květen 1962 - březen 1965 P . Rudolf Dvořák, farář v Bořeticích..
  • duben 1965 - květen 1971 P.Oldřich Zburník
  • červen 1971 - červen 1982 P. František Marek.
  • srpen 1982 - květen 1990 P. Karel Satoria.
  • červen 1990 - červen 1996 P. Josef Večeřa
  • červenec 1996 - červenec 2006 P. Pavel Haluza.
  • srpen 2006 - srpen 2018 P. Andrzej Wansowicz


Duben 2004 Fr. Janošek..

Použité informace:
Místopis hustopečska. Dr. Hosák.
Kronika obce Vrbice.
Moravská Slovač - noviny z r. 1888