Svátost smíření (zpověď)

Ke svátosti smíření je v naší farnosti možné přistoupit před každou mší svatou. Větší zpovědi za účasti jiných kněží jsou předem ohlášeny v ohláškách a zpravidla bývají před Velikonocemi, před Vánocemi a před poutí ke sv. Anně.

Každý věřící by si měl aspoň jednou za rok vykonat svátost smíření, ovšem pro skutečnou "hygienu duše", pro rozvíjení vztahu s Bohem se doporučuje častější přistupování ke zpovědi (např. každoměsíční zpověď na první pátek v měsíci). Je užitečné mít svého stálého zpovědníka - svátost smíření se může propojovat i s duchovním vedením.

Ve zpovědi vyznáváme hříchy, kterých jsme se dopustili od poslední zpovědi. Existuje možnost tzv. generální či životní zpovědi, v níž kajícník rekapituluje delší období a zpovídá se z hlavních chyb, kterých se dopouštěl v onom delším období.
Věřící otevírá před knězem své srdce, sděluje osobní informace, proto je kněz vázán velmi přísnou povinností naprosté mlčenlivosti o všem, co se při zpovědi dozví.

Jak konkrétně se uděluje svátost smíření?

Jaké jsou úkony zpovědníka, jaké toho, kdo se zpovídá?

• příprava zpovědníka a kajícníka: oba se připraví modlitbou, kajícník zpytuje své svědomí a porovnává svůj život s přikázáními a Kristovým příkladem;
• přijetí kajícníka: zpovědník přijme kajícníka s bratrskou láskou. Začnou znamením kříže. Zpovědník kajícníka povzbudí, kajícník může přiblížit svůj duchovní život, obtíže v něm a další skutečnosti, které mohou svátosti smíření napomoci.
• čtení Božího slova: kněz nebo kajícník může přečíst vhodný text z Bible. Tato část svátosti smíření se v praxi často vypouští, ale stejně jako u ostatních svátostí by mělo Boží slovo být součástí udílení svátosti.
• vyznání hříchů a uložení pokání: po vyznání hříchů kněz udělí vhodné rady a uloží pokání.
• rozhřešení: zpovědník udělí odpuštění hříchů slovy, uvedenými výše. Kajícník může vyjádřit svou vděčnost vhodným zvoláním, slovy Písma. Zpovědník se s ním pak rozloučí.