Slavnostní otevření opraveného kostela sv. Anny a svěcení oltáře

V sobotu 14. prosince 2025 jsme v Bořeticích prožili nádhernou slavnost.

Svěcení nového oltáře v Bořeticích

Po deseti měsících jsme se konečně dočkali a znovu jsme otevřeli náš krásně zrekonstruovaný kostel sv. Anny. Máme novou elektroinstalaci, světla, ozvučení, vnitřní omítky, dlažbu, opravené sochy, naladěné varhany a hlavně nový liturgický prostor s novým oltářem, ambonem, sedesem.

Týden před slavnostním otevřením proběhla velká brigáda. Muži převezli z Vrbice lavice (byly uskladněny ve firmě MADEKOP) a nanosili je do kostela, položili nový koberec, postavili sochy na své místo, pověsili obrazy křížové cesty a povysávali prach ve výškách. Ženy se zase ujaly umývání lavic, vchodových vrat, zpovědnice, úklidu kůru, zákristie a nakonec mytí podlahy. Celkem přišlo 46 brigádníků (27 mužů a 19 žen). Po poledni bylo hotovo a všichni se mohli jít naobědvat na faru, kde měli připravenou výbornou polévku a řízek s bramborovým salátem. Po jídle také kafíčko, čaj a něco sladkého k tomu. Díky všem, kteří přišli a pomohli.

V předvečer slavnosti jsme měli možnost v tichu si prohlédnout kostel, zapálit svíčku, ztišit se při modlitbě a rozjímat.

V sobotu 13.12.2025 nastal den D. Farnost se dočkala mimořádné a hluboce slavnostní události - svěcení nového oltáře. Tento den se nesl ve znamení vděčnosti a vědomí, že jsme svědky něčeho mimořádného.

V 10 hodin za zvuku varhan prošel kostelem průvod ministrantů, kněží, biskupa a krojovaných, který byl symbolem jednoty církve, tradice a živé víry. Schola Deo Gratias svým zpěvem podtrhla důstojnost okamžiku. Hlavní celebrant Mons. Pavel Konzbul zahájil slavnostní mši. Jedním z prvních obřadů bylo svěcení vody, kterou pokropil oltář i farníky. Po bohoslužbě slova a litaniích byly do nového oltáře uloženy ostatky svatých (nově Jana Sarkandra), čímž se oltář symbolicky spojil s dějinami církve a se svědectvím těch, kteří žili víru až do krajnosti. Potom pan biskup Pavel pronesl předepsané modlitby, přepásal se zástěrou, nalil na nový oltář posvěcený olej křižmo a roztíral ho po celé ploše. Byl to velmi silný moment. Poté následovalo okuřování, kdy se vůně kadidla pozvolna vznášela chrámem jako obraz modliteb stoupajících k Bohu.

Po okuřování nastala další část obřadu – ženy přikryly desku oltáře novým plátnem. Přidaly se svícny, do kterých vsadili svíce malý chlapec a dospělý muž. Nakonec byla před oltář položena květina. Biskup Pavel předal otci Tomášovi zapálenou svíci, kterou rozsvítil svíce na oltáři a tak byl oltář připraven na to, čím má být – místem oběti a setkání s Kristem. K oltáři přinesla v obětním průvodu dary chleba a vína rodina Michalova. Mnozí přítomní si všimli poletujícího motýla, který se chvíli pohyboval v chrámovém prostoru. Potom už mše probíhala obvyklým způsobem.

Před závěrem mše poděkovala paní Ludmila Glozová biskupu Pavlovi za posvěcění oltáře a popřála mu k jeho šedesátinám, které oslavil v říjnu a krojovaní mu předali květinu a víno. O. Tomáš si vzal slovo a poděkoval Pánu Bohu za to, že se dílo podařilo. Také děkoval všem, kdo se podíleli na přípravě a průběhu slavnosti. Povolal si dopředu i ty, kteří pracovali na opravách (jeho "pracovní tým" – architekt, výtvarník a autor vitráží,projektant, vedoucí stav. firmy, dozor stavby, elektro Náležinský, ozvučení, technik stavebních investic, oprava soch, fa MADEKOP, památkáři) a každému osobně potřásl rukou a předal malý dárek (láhev vína).

Lenka a Pavel Kuchyňkovi poděkovali o. Tomášovi za trpělivost, pokoru a vstřícnost, za světlo, které vnáší do našich farností. Lenka předala dárek – poukaz na let letadlem z Bořetic nad Valticemi do Mikulova ("a snad i zpět").

Další poděkování patřilo Obecnímu úřadu za finanční dar a také za propůjčení obřadní síně pro konání bohoslužeb. Nakonec byli ještě všichni přítomní pozváni na občerstvení do kulturního domu.

Otec biskup předal o. Tomášovi dekret o tom, že je oltář posvěcený a ještě slíbil, že: "když ho tady máte tak rádi, že tady ještě nějaký ten rok zůstane". Toto oznámení si zasloužilo velký potlesk. Následovalo závěrečné požehnání o. biskupa a přesunuli jsme se do kulturního domu.

Velký dík patří Pánu Bohu, který nás shromáždil a připomněl nám, že oltář není jen kamenným stolem, ale srdcem chrámu i společenství.

Ať je nový oltář místem, kde budeme nacházet posilu pro svou víru, pokoj pro svá srdce a radost ze setkání s Bohem i mezi sebou navzájem.

Marta Langerová

Za krásné fotografie děkujeme p. Jaromíru Šauerovi.