Za betlémy jedině do Třeště

V sobotu 19. ledna se šedesátka poutníků z Bořetic, Vrbice a Kobylí probudila do velmi mrazivého rána. Ani zjištění, že v Třešti, kam jsme měli namířeno, je o několik stupínků Celsia méně, však vůbec neubrala našemu nadšení z výletu. Jak říká náš pan farář, který v Třešti až do loňska celých 14 let působil: "Cestujeme z moravské Sahary do moravské Sibiře." Naštěstí několik jedinců (nebudeme jmenovat) bylo na takové mrazy připraveno "tekutým svetrem" a "vitaminem S", jak se na pravé Moraváky sluší a patří.

Cesta v dvoupatrovém autobusu příjemně ubíhala a ještě před devátou jsme absolvovali první prohlídku, a to v kostele sv. Kateřiny Sienské v Třešti. Už tam jsme mohli obdivovat první nádherný betlém. Zajímavé je i to, že po svátku Tří králů v Třešti vyměňují novorozené Jezulátko v jesličkách za batolátko, které chová Panna Maria. Třešťské betlémy jsou unikátní v tom, že se v rodinách staví již přes 200 let a dědí se z generace na generaci. Základními komponenty třešťských betlémů je většinou středově umístěné zbořeniště (místo narození), město a volná krajina se stromy, drobnými stavbami selských usedlostí a salaší vytvořená podle fantazie betlémáře z pařezů a mechu. Návštěvníci jsou v šestitisícovém městečku vítáni každoročně po celou vánoční dobu (od 26. prosince do 2. února). Lze navštívit na 20 betlémů jak v třešťských domácnostech přímo u jejich tvůrců, tak i v místní pobočce Muzea Vysočiny na náměstí v Schumpeterově domě.

A teď si, milí čtenáři, představte, že byste každý rok, déle než měsíc, měli svůj dům přístupný široké veřejnosti. V jednom dnu se u vás v zádveří, pracovně nebo dílně či garáži vystřídalo i 300 lidí a vy byste jim neustále trpělivě otevírali, vysvětlovali, ukazovali, dokonce i uvařili horký čaj (jak nám přišel vhod, děkujeme!). Třešť je veliká asi jako Hustopeče, to znamená, že na začátku své "pouti" dostanete mapu a chodíte po celém městečku a tam, kde je dům otevřený (poznáte to podle toho, že je cedulka v okně), vcházíte a už se jen kocháte a obdivujete nádheru starodávných betlémů, pro děti o to zajímavějších, že některé prvky jsou pohyblivé (např. dřevorubci řezající polena, trkající se beránci či větrný mlýn). A nejsou to betlémy jen tak ledajaké, jsou tak veliké, že naše 10ti členná skupinka měla občas problém se do místnosti vejít.

Nutno ještě říci, že městečko Třešť se před námi opravdu "vytáhlo". Tak nádherné slunečné počasí opravdu nemívají každý den. Hezkou atmosféru ještě umocnil fakt, že téměř ve všech rodinách pěkně vzpomínají na (teď už našeho) pana faráře, Otce Tomáše, a proto byli ještě srdečnější než obvykle. Budeme rádi, pokud i Třešťští recipročně dorazí k nám a budou moci putovat... třeba po našich vinných sklepech. To by se jim také mohlo líbit :)

Otci Tomáši patří velké díky za zorganizování celého výletu, od autobusu, přes skupinku průvodců, kteří se nám celé dopoledne věnovali, abychom nebloudili, až po domluvu společného oběda. I když byl náročný pro nožky malých dětí i dospěláků, výlet neměl žádnou chybičku a byl ještě završen prohlídkou baziliky sv. Prokopa v Třebíči.

Závěrem lze říci, že určitě doporučujeme každému, aby si v době vánoční nenechal takovou nádheru ujít a na Vysočinu si udělal výlet. Určitě nebudete litovat!

Kateřina Michnová